Můžu si najít partnera

Tohle téma je pro každou ženu či dívku velice deprimující a platí to, myslím, i pro muže. Je jedno jestli máte jizvy po celém těle, nebo si jen nepřijdete atraktivní. Vyrovnat se s jizvami je těžké pro každého z nás. Čelíme zvědavým pohledům cizích lidí a pak se ptáme sami sebe, jestli je možné, abychom se někomu ještě někdy líbili.

Já jsem se s tím vyrovnávala dlouho, strašně moc jsem se podceňovala. Nelíbila jsem se sama sobě, tak jak bych se mohla líbit někomu jinému. Díky téhle zoufalosti jsem udělala spoustu chyb. Uvěřila jsem partnerům, že jsem něco méně než oni, že mi vlastně dělají službu tím, že se mnou jsou. Zůstávala jsem ve vztahu jen kvůli svému strachu, že nejsem dost krásná, inteligentní a že už nikdy nenajdu nikoho, kdo by se mnou chtěl být. Nechala jsem se ponižovat, až do chvíle kdy jsem byla bezmocná a ztratila svůj vlastní hlas a moje sebeúcta byla na nule. Ne, tohle nebylo jen jizvami. Bylo to mnohem horší. Já jim uvěřila, že jsem nikdo, jen nepodstatný článek v jejich životě. Jen věcí, kterou uchlácholí pár pěkných hadříků nebo milých slov.

Když se dostanete do tohoto stavu, je příšerně těžké vyhrabat se z toho. Dlouho jsem brečela v koupelně ve sprše, aby mě nikdo neslyšel. Byly to měsíce, kdy jsem se trápila tím, že někoho miluji, ale věděla jsem, že pro něj nejsem nic a přesto, jsem ten vztah chtěla udržet. Nechtěla jsem znovu zažívat chvíle, kdy se s někým vídáte a on se vám líbí a vy pak na něj musíte vybalit tu spoustu věcí, které jsou u vás jinak. U mě bylo nejhorší říct, že nosím paruku, a že si bude muset zvyknout na to, že spím v šátku. Ne všichni na to mají žaludek a mě bylo strašně nepříjemné o tom mluvit s mužem, který se mi líbil.

Rozhodnutí, ukončit vztah, bylo peklo. Jenže když vás někdo nemiluje takové, jací jste, tak za to nestojí. Znovu jsem se zvedla a řekla si, že už toho bylo dost. Podívala jsem se do zrcadla a našla si pár věcí, co se mi na mě líbí a pak mi na mysl přicházely další věci, ve kterých jsem dobrá. Najednou oni byli ti, kteří si nezaslouží moji pozornost. Sebeúcta se zvedala a já si začala uvědomovat, že cokoli budu chtít, zvládnu. Záleželo jen na mně, chtěla jsem na sobě pracovat, abych věděla, že mě jen tak něco neporazí. A pak to najednou přišlo, začali se kolem mě objevovat muži, kteří si mě váží. Nejen kvůli tomu, čím jsem si prošla, ale kvůli především kvůli mojí osobnosti.

Pokud si věříte, tak nic není nemožné. Každý je v něčem dobrý, každý máme jak záporné, tak kladné stránky. Moje předchozí vztahy mi daly mnoho zkušeností, ze kterých stále čerpám. Jizvy vás nebrzdí. Jste úžasní, ať už bojujete s čímkoli. Na zdi mám citát, že strach je jen iluze. Je to tak, nebojte se být sami sebou. Není nic horšího, než když si říkáte, ale co kdyby… Já svou lásku našla, bere mě takovou, jaká jsem, a když sedím doma v šátku a županu u televize a cpu se zmrzlinou, tak ke mně přijde a řekne mi „ Lásko, ty jsi tak krásná.“ a já vím, že to myslí vážně. Je to pocit, který vás naplní.  Na každého čeká láska, nemějte obavy z jizev nebo čehokoli jiného. Pokud jste zatím nenašli to, co jste hledali, alespoň  přesně víte, co už nechcete.

 Simona

Simona

Lenka Zvalova