Elastické kompresní návleky

Elastické kompresní návleky

Elastické kompresní návleky jsou vlastně takové speciální oblečky, které mají své nezastupitelné místo v péči o jizvy. Osobně jsem tyto návleky nosila nepřetržitě několik let a ráda se podělím o své zkušenosti s jejich nošením a používáním.

Na Klinice popáleninové medicíny v Praze jsou k dostání dva typy. První je dělaný sériově v různých velikostech a druhý si může pacient nechat ušít na míru. Já jsem v průběhu několika let vyzkoušela obě varianty. Návleky jsem začala nosit relativně rychle po operacích, po zahojení stroupků a po doporučení lékařů. Používala jsem jena ruce, stehna a obličej.

Návleky na ruce.

Šlo o takové rukavice, které sahaly až k zápěstím. Chyběly jim pouze konce, takže mi vykukovala bříška prstů. První typ, vyráběný konfekčně, byl ze začátku nošení hodně těsný, z docela hrubého a pevného materiálu. Výborně stahuje, ale bohužel postupným nošením a častým natahováním, praním a sundáváním se tento materiál strašně rychle vytahá a tudíž přestává dobře plnit svoji kompresní funkci. Vždy jsem si objednávala rukavice o něco menší, proto jsem je nemohla zezačátku nosit moc dlouho. Začaly se mi totiž odkrvovat a modrat ruce :-) Zpočátku jsem měla problém je na ruce vůbec navléct, jak ztuha to šlo. Postupným nošením a neustálým natahováním a sundáváním se ale rukavice zvolna povolují a vytahují. Takže pak je manipulace mnohem snazší, ale pozvolna přestávají dobře stahovat a tlak není takový. Jejich spotřeba je tedy celkem značná. Tlak, který kompresní návleky vytváří je na jizvy a větší plochy výborný. Už po chvíli nošení – třeba podeseti minutách - jsem viděla, jak byla jizva pěkně plochá a i jemnější. Vždycky mě to moc potěšilo a nakoplo k co nejčastějšímu nošení. Ale ze začátku, nebo spíš v prvním půl roce, sepo sundání návleku jizva rychle vrací do původní podoby. To je fakt k vzteku, ale je potřeba vytrvat a nosit návleky poctivě. Časem je opravdu vidět, že jizva už pomaličku zůstává hladká, nevystouplá a stává se jemnější. Jen radím vytrvat a nenechat se odradit, protože to fakt trvá strašnou dobu. Ach jo, zase jsme zase zpátky u té trpělivosti.. :D

Když se mi tento typ rukavic trošičku vytáhl, kombinovala jsem jeho nošení společně se silikonovým plátem. To mohu jen doporučit. Silikon jsem si do rukavic dávala hlavně na noc, neměl by se totiž nosit nepřetržitě – viz samostatný článek o silikonech. Ale kombinace rukavic, které drží silikonový plát na místě, čímž přímo působí na jizvu jak silikon, tak i komprese, je za mě naprosto nejlepší způsob, jak co nejefektivněji s jizvami zatočit. Samostatně by se kompresní návleky měly nosit asi 23 hodin denně, což s těmina rukou není úplně snadné. Já jsem se je snažila nosit jak to šlo. V teplém období to bylo dost otravné, ale dá se na to zvyknout. Snažila jsem si z toho udělat takovou rutinu jako když se ráno jdu obléct, vezmu si na sebe prádlo, kalhoty, tričko a.. – rukavice. Ostatní návleky se dají na těle schovat pod normální oblečení, ale rukavice jsou docela nápadné, obzvlášť, pokud není zrovna zima. Někdy jsem si s nimi připadala divně, trochu jako exot s rukavicemi neustále na rukou, ale postupně jsem si na jejich nošení zvykla a brala to jako normální věc. Lidi stejně koukají hloupě na jizvy na rukou jako na ty rukavice. Tak jsem si vždy řekla, že to dělám pro sebe a nesmím myslet na to, co si myslí ostatní.

Tento první typ rukavic fungoval dobře asi jen dva měsíce. Pak se dal použít nanošení silikonového plátu. Šel pod něj pěkně nandat, jinak to před jejich povolením bylo o nervy a musel mi s tím někdo druhý pomáhat. Nechala jsem si tedy udělat ještě druhý typ rukavic, šitý na míru. Měly i černou barvu, takže vypadaly elegantně a cítila jsem se v nich docela dobře i mezi lidmi. Vlastně jsem je nosila i docela ráda. Druhý typ je jemnější a nestahuje tak moc, jako ten první, ale je zcela dostačující. A jelikož jsou rukavice šité na míru, nikde neškrtí, nedřou a jsou celkově mnohem příjemnější. Nechala jsem si je ušít i o trošku delší, jak k bříškům prstů, tak níž pod zápěstí, kde jsem ještě měla jizvy a první typ mi je tak dobře nepokryl. Vydržely mi opravdu dlouho, asi tak půl roku. Pak jsem si nechala ušít nové, protože se mi trochu změnily jizvy a také jsem potřebovala větší kompresi. Po tom půl až třičtvrtě roce se i dost opraly a opotřebovaly, takže už tolik nestahovaly.

Návleky na nohy

Popálené plochy a transplantovanou kůži jsem měla pouze na stehnech. Moje kompresní kalhoty proto vypadaly trochu jako rajtky na koně nebo jako tříčtvrťáky. Jen mezi nohama měly vystřižený otvor. I když jsem potřebovala návlek jen na stehna, musel být střižený ve formě kalhot, jinak by návlek na stehně nedržel. Elastické návleky jsem měla udělané pouze z druhého typu – ušité přímo na míru z jemnějšího materiálu. Je jemný, pěkně kompresní, ale dost neprodyšný, takže proto ten otvor mezi nohama. :D A také jsem ocenila co nejmenší množství materiálu. Hlavně při nošení v létě, kdy jsem si přes tento návlek samozřejmě musela obléct ještě něco dalšího, takže je v tom pěkné vedro. Moje kalhotové návleky měly i kšandy, aby dobře držely. S kšandami se staly ještě víc nepohodlné a pod nebo přes tričko to vypadalo fakt děsně. Stejně lezly dolů jako blázen, takže fakt nic moc. Na noc a v zimě to ještě šlo. Ale pokud jsem šla někam na výlet, každou chvíli jsem musela zastavit a natahovat si návleky pod kalhotami. Pokud jsem se ale nehýbala, bylo to dobré. Na působení na jizvy jsou výborné, hodně jsem je kombinovala s nošením silikonových plátů–hlavně na noc. Za mě je to jednoznačně nejlepší kombinace. A pokud jsem pod kalhotami měla silikonové pláty, tak tolik nelezly, ale na výlety to také nebylo. Bohužel nic lepšího k dispozici není. Kalhoty jsem měla za ty tři roky léčby dvoje, celou dobu jsem si s nimi vystačila a nosila je na střídačku. Ty jedny jsem si nechávala potom šít trochu užší, aby byla zachovaná správná a dostačující komprese. Jizvy si totižpo nějaké době sednou a nejsou tolik vystouplé.

Elastická maska na obličej

Kompresní návlek na obličej jsem vyzkoušela také z obou typů materiálu. Připomíná děsnou kuklu pro zloděje. Jen má tělovou barvu a stejné otvory pro oči, nos a ústa. U prvního typu návleku šitého v různých velikostech je problém, že se ne vždy trefíte správnědo otvorů. Jsou někdy dost malé a jejich průřezy byly na nošení nepříjemné. Tlačí a škrábeto v místech, kde by nemělo. Maska sice dost stahovala, ale za chvíli se v ní nedá téměř dýchat. A stahuje až příliš. Jíst se v ní nedá vůbec a pít jen brčkem. V té době jsem měla vlasy na ježka, takže se mi pod masku sice vešly, ale i tak se mi za chvíli začaly nepříjemně potit. Měla jsem jí na sobě opravdu jen párkrát, protože tlačila na nesprávných místech a nedalo se v ní vydržet víc než pár minut.

Rozhodla jsem se tedy vyzkoušet ještě druhý typ masky šíté na míru z jemnějšího materiálu. Sice netlačila třeba pod nosem a otvory byly tam, kde být měly, ale jinak byla také dost hrozná. Nedalo se v ní horkem vydržet a pokud by měla být kompresní, tak jak bylo potřeba, nejspíš by mi vylezly oči z důlků. Jednou jsem šla v této masce na rehabilitaci do nemocnice a to jsem si opravdu připadala jako exot. Jako chodící mumie. A nevylepšila to ani kšiltovka s černýmibrýlemi, cítila jsem se v ní hrozně a rozhodně přitahovala spoustu nežádoucí pozornosti.

Návleky na obličej moc doporučit nemůžu. Mnohem lepší je plastová maska vytvořená na míru z vlastního odlitku společně se silikonovým plátem. Plastová maska určitě udělá stokrát lepší práci a výsledek než tyto návlekové. Na ostatní části těla však elastické návleky vřele doporučuji.

Elastické návleky jsem používala od začátku léčby až do úplného vyzrání jizev, tedy asi tři a půl roku. Poctivé a dlouhé nošení návleků se mi vyplatilo. Společně se silikonovými gely a tlakovými masážemi jsem s jizvami dosáhla viditelných výsledků. Samozřejmě jsem se trápila a pamatuju nahodně chvil, kdy jsem jizvy, všechny návleky a ostatní věci nesnášela, ale nakonec jsem za to všechno ráda. Všem ze zkušenosti kladu na srdce, aby péči o jizvy nevzdávali. Je to sice nelehký a dlouhý boj, který vyžaduje spoustu trpělivosti, ale opravdu se vyplatí a výsledky jsou nakonec znát. A ten dobrý pocit z pěkných jizev fakt stojí za to.

Martina

Lenka Zvalova